|
|
Ekonomická sladěnost České republiky s eurozónou ve světle finanční krize
Hájek, Jan ; Mertlík, Pavel (vedoucí práce) ; Cingl, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá charakterizací sladěnosti České ekonomiky s ekonomikou eurozóny. V první části je popsána teorie OCA, která je základním teoretickým východiskem analýzy obsažené v této práci. Ve druhé části je zkoumána cyklická a strukturální sladěnost s využitím přímých ukazatelů sladěnosti v podobě korelačních koeficientů vývoje HDP, průmyslové produkce, inflace a úrokových sazeb. Obdržené výsledky ukazují na dostatečnou úroveň synchronizace, dopady finanční krize synchronizaci také spíše napomohly. V třetí kapitole jsou diskutovány argumenty pro a proti sladěnosti, poté je zkoumána vzájemná závislost obou celků. Za předkrizové období je objeveno časové zpoždění dvou čtvrtletí českých temp růstu HDP za eurozónou. V úplném závěru je přepočítán OCA-index pro Českou republiku, hodnota OCA-indexu pro ČR je nejnižší ze všech sledovaných zemí.
|
|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
Ekonomické a právní aspekty přijetí eura v ČR
NOVOTNÝ, Adam
The Czech Republic has committed itself to adopt the euro with joining the European union in 2004. Until today there has not been any political interest of setting the specific date of euro adoption due to low public approval. Currently, there is an increase of positive public opinion about euro so it is the right time to start an objective discussion. The thesis is divided into three parts. The First part describes the history and evolution of the European monetary union, Maastricht convergence criteria and the theory of optimal currency area. The second part presents possible economic benefits and costs of joining the monetary union. The third and the main part examines the real effects of euro adoption on sample of selected countries with similar characteristics. The impact of euro on main economic indicators was analysed and there has been carried out a comparison between these countries. Also the role of euro in trade of selected countries has been highlighted. Last but not least, the possible impact of euro on country competitivness has been analysed in the context of optimum currency area theory. It is expected that joining the monetary union leads to a boost of bilateral trade which harmonizes the economic cycles of trade partners. The main purpose of this part is to prove the increase of competitiveness of exporters gained from monetary union measured by the raise of the bilateral trade interconnection. Finally these two criteria - gross domestic product alignment and bilateral trade interconnection have been used to describe the suitability of Czech Republic as a candidate country for the European monetary union.
|
|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
Currency separation of Czechoslovakia in 1993 - any lessons for the Euro area?
Husek, Daniel ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Břízová, Pavla (oponent)
Tato práce zahrnuje důležité aspekty operace měnové odluky společné československé měny, její motivaci, technické a organizační řešení a vlastní náklady odluky. Hlavními přínosy práce jsou (i) porovnání situace v Československu před měnovou odlukou v roce 1993 se situací v Eurozóně po roce 2008, nalezení vzájemných podobností a rozdílů, (ii) nastínění možnosti aplikace podobných řešení, jaká byla aplikována při měnové odluce v Československu, při oddělení některé ze zemí eurozóny a s tímto spojených problémů, a (iii) diskuse nad předpokládanými přínosy vyčlenění se z eurozóny.
|
|
|
Evropská měna po řecké krizi
Martinek, Petr ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Vlček, Josef (oponent)
Cílem této práce je popsat současný stav Evropské měnové unie a její perspektivy. Evropská dluhová krize odhalila některé slabé stránky eurozóny a tato práce se bude věnovat právě těmto otázkám. Na popis aktuální situace naváže rozbor možností řešení aktuálních problémů eura a celé měnové unie. Zvláštní důraz bude v celé práci kladen na vývoj dluhové krize v evropských státech. Popsány budou příčiny dluhové krize, důsledky a vyhlídky zadlužených zemí do budoucna. Závěr se věnuje prognózám a vyhlídkám současného systému, tedy toho, jaký směr se dá očekávat v dalším vývoji eurozóny.
|
|
|
Ekonomická sladěnost České republiky s eurozónou ve světle finanční krize
Hájek, Jan ; Mertlík, Pavel (vedoucí práce) ; Cingl, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá charakterizací sladěnosti České ekonomiky s ekonomikou eurozóny. V první části je popsána teorie OCA, která je základním teoretickým východiskem analýzy obsažené v této práci. Ve druhé části je zkoumána cyklická a strukturální sladěnost s využitím přímých ukazatelů sladěnosti v podobě korelačních koeficientů vývoje HDP, průmyslové produkce, inflace a úrokových sazeb. Obdržené výsledky ukazují na dostatečnou úroveň synchronizace, dopady finanční krize synchronizaci také spíše napomohly. V třetí kapitole jsou diskutovány argumenty pro a proti sladěnosti, poté je zkoumána vzájemná závislost obou celků. Za předkrizové období je objeveno časové zpoždění dvou čtvrtletí českých temp růstu HDP za eurozónou. V úplném závěru je přepočítán OCA-index pro Českou republiku, hodnota OCA-indexu pro ČR je nejnižší ze všech sledovaných zemí.
|
|
|
Analýza krize hospodářské a měnové unie na příkladu eurozóny
Ševčíková, Michaela ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Debnárová, Ľubica (oponent)
Celosvětová hospodářská a finanční krize odhalila závažné a strukturální nedostatky ekonomik Evropské unie zejména těch, které jsou členy eurozóny. Vysoké zadlužení některých zemí eurozóny způsobilo, že se ocitly v platební neschopnosti a hrozí jim reálné riziko státního "bankrotu" či nezbytná restrukturalizace jejich dluhu. Práce analyzuje současnou krizi eurozóny na základě teoreticko-metodologických východisek teorie optimálních měnových zón a teorie ekonomické integrace. Zabývá se racionalitou tzv. Maastrichtských nominálních kritérií konvergence a zkoumá roli reálných konvergenčních kritérií v souvislosti se zavedením společné měnové politiky a společné měny euro. Rozebírá neplnění Paktu stability a růstu, který má zajistit dodržování fiskální disciplíny i po zavedení společné měny. Analyzuje aktuální vývoj měnovou a rozpočtovou krizí nejvíce postižených států eurozóny (Řecka, Irska, Portugalska), které již musely požádat o finanční pomoc EU a MMF. Práce se zabývá nástroji a opatřeními, které v této souvislosti přijaly instituce Evropské unie a další národní a nadnárodní autority. V textu je vypracováno dílčí hodnocení těchto opatření. Závěrečná část nabízí možné alternativy budoucího vývoje směřování eurozóny.
|
|
|
Je Eurozóna ekonomickou chybou? Přístup teorie optimálních měnových zón
Drobík, Michal ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Mládek, Josef (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je propojení teoretického konceptu optimálních měnových zón, jakožto nejucelenějšího přístupu k posouzení vhodnosti vzniku určité měnové zóny, s reálným a v současnosti problémy sužovaným prostředím Evropské měnové unie. První, teoreticko-metodologická část práce zachycuje vývoj koncepce optimálních měnových zón, objevené jejím autorem Robertem A. Mundellem a později rozšířené i dalšími ekonomy a kritiky. Tato část slouží především k definování kritérií optimality, která jsou poté analyzována v části empiricko-analytické. Za účelem vyhodnocení, v jaké míře eurozóna splňovala a splňuje jednotlivá kritéria optimality, jsou analyzována konkrétní-empirická data, zachycující vývoj vybraných ukazatelů od vzniku měnové unie v 90. letech až po současnost. V závěrečné části práce jsou rozebrány důsledky dříve zjištěné celkové míry optimality eurozóny pro ČR, jakožto kandidátskou zemi. Práce rovněž rozebírá otázku načasování vstupu ČR do eurozóny a nabízí dva pravděpodobné scénáře přijetí eura. V souvislosti s tím je také diskutována relevantnost posuzování připravenosti vstupu současných kandidátských zemí do EMU, dle parametrů vytyčených Maastrichtskými kritérii.
|
|
|
Analýza příčin bubliny na Španělském trhu nemovitostí se speciálním pohledem na vliv eura
Fišer, Radim ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Cílem této práce je zkoumat fundamentální příčiny vzniku nemovitostní bubliny ve Španělsku v letech 1999-2007. Práce kriticky hodnotí nízké úrokové sazby Evropské centrální banky, ke kterým dochází díky systémové chybě, neumožňující diferencovat sazby pro jednotlivé členské země, jako je Španělsko či Irsko. A to podle jejich inflace a růstu. Práce ukázala, že sazba byla vhodná pro Francii a Německo, nikoliv však pro Španělské království. Pomocí ekonometrické analýzy časové řady se mi podařilo dokázat, že nízké úrokové sazby v porovnání s Taylorovým pravidlem vedly k historicky bezprecedentní realitní bublině. Tyto sazby dosáhly i záporných hodnot po očištění o inflaci.
|
host ::
RSS.